|
Až do nedávna jsem si při nabíjení baterií všeho druhu bohatě vystačil s nabíječem Ultramat 10. Ale pak se objevily akumulátory A123 a ty vyžadovaly nový nabíječ. A aby se potenciál nových akumulátorů využil naplno, bylo potřeba, aby tento nabíječ byl schopen nabíjet proudy až 10 A. Pro takový nabíječ je třeba i pořádný zdroj, který bude schopen dodat alespoň 20 A. Nakonec padla volba na nabíječ Hyperion EOS 1210i a zdroj Graupner 20 A.
Výběr a nákup
Až donedávna jsem si při nabíjení baterií všeho druhu bohatě vystačil s nabíječem Ultramat 10. Ale pak se objevily akumulátory A123 a ty vyžadovaly nový nabíječ. A aby se potenciál nových akumulátorů využil naplno, bylo potřeba, aby tento nabíječ byl schopen nabíjet proudy až 10 A. Pro takový nabíječ je třeba i pořádný zdroj, který mu bude schopen dodat alespoň 20 A. Takže žádné podomácku přestavěné zdroje z PC se nekonají. Suma sumárum přechod na novou technologii se nejevil jako levná záležitost.
I dlouho jsem hledal a pročítal diskuse, až jsem zjistil, že (v době před Vánoci 2007) situace na trhu není příliš růžová. Buď byly k mání super nabíječe se super parametry, ale za astronomické částky a nebo naopak sice relativně laciné, ale svými vlastnostmi nedostačující modely.
Nakonec mne nejvíce zaujal na stránkách firmy Hořejší právě model Hyperion EOS 1210i. Kromě velmi slibných parametrů a relativně snesitelné ceny jsem jej zvolil i z toho důvodu, že vlastním balancer LBA 10 od téže značky a ten dovede s tímto nabíječem přímo spolupracovat. S balancerem jsem byl až doposud spokojen, takže jsem předpokládal, že budu stejně spokojen i s nabíječem.
Zbývalo vybrat zdroj. Tam byla situace podobná. Buď byly k dostání super kvalitní laboratorní zdroje za nesmyslné ceny a nebo nedávaly dost proudu. Volba nakonec padla na zdroj od firmy Graupner.
Obě zařízení jsem objednal najednou a po jejich příchodu poštou jsem se pustil do úvodní prohlídky.
Zpracování
První, co mne trochu překvapilo byly relativně velké rozměry nabíječe. Těšil jsem se, že se zbavím velké a těžké cihly v podobě Ultramatu 10, který má v sobě i transformátor pro připojení k 220 V a v kufru mi zabíral dost místa. V tomto směru jsem si nepomohl - spíše naopak. Hyperion je sice výrazně lehčí (530 g vs 1300 g), ale rozměrově je ještě o poznání větší. Kromě toho ale byly první dojmy veskrze pozitivní.
Kvalitní kovová skříň v slušivé modré barvě s šedými plastovými bočnicemi působí precizním dojmem. Po zapojení se pak rozzáří dvouřádkový display jehož efektní modré podsvícení působí moderně. Mohl by být sice o kousek větší, ale díky podsvícení je i tak dobře čitelný. Jednotlivé funkce se ovládají pomocí 4 tlačítek, která se mačkají dobře a zřetelně. Nejsem si jist, zda budou tlačítka i mechanicky odolná, ale to ukáže až delší čas. Zatím s nimi není žádný problém.
Nabíječ má z boku vyvedeny silné kabely zakončené 4 mm zlacenými konektory pro připojení ke zdroji. Na ně je pak možné nasadit svorky pro připojení k 12 V Pb autobaterii (jsou součástí balení).
Na druhém boku je nabíječ vybaven dvěma konektory. Jeden slouží pro propojení s balancerem a do druhého je možné zapojit teplotní sondu (není součástí balení) pro monitorování teploty nabíjených baterií.
Na zadní straně je nabíječ vybaven malým ventilátorem, který se zapíná, když nabíječ nabíjí (nebo vybíjí) většími proudy. Ventilátor je docela hlučný a když se k němu přidá ještě ventilátor na zdroji, tak už je to docela šrumec. Manželka se mě několikrát přišla zeptat, zda ty zvuky, co nabíječ vydává, jsou opravdu normální. Nicméně hlavní je funkčnost a ta je bezvadná. Ventilátor spolehlivě nabíječ uchladí a i při nabíjení 10 A je pouze vlažný.
Co to umí?
Nechci se zde pouštět do podrobného výčtu všech technických parametrů a detailního popisu ovládání, protože to vše se dá naleznout v českém manuálu.
Ve stručnosti jen uvedu, že nabíječ umožňuje prakticky vše, co běžný modelář potřebuje:
- Nabíjet / vybíjet 1 - 12 článků LiPol/Ion
- Nabíjet / vybíjet 1 - 12 článků A123
- Nabíjet / vybíjet / cyklovat 1 - 30 článků NiCd/NiMH
- Nabíjet / vybíjet 2 - 12 článků Pb akumulátorů
Nabíjet umí v rozpětí 0.1 - 10 A do maximálního výkonu 180 W a vybíjet 0.1 - 5 A do 50 W. To v praxi znamená, že proudem 10 A lze nabíjet maximálně 6ti článek A123 (přesněji 8 - 10 A podle nabití článku). 12ti článek A123 pak lze nabíjet proudy kolem 5 A. U článků LiPol, lze proudem 10 A nabíjet maximálně 4 článek. Ten by měl ovšem při nabíjení 1C kapacitu 10000 mAh, což už je pořádný macek.
Zajímavou vlastností je možnost již zmiňovaného propojení s balancerem LBA 10. To se provádí pomocí tzv. data portu, což není nic jiného než 3 pinový konektor, jaký je například v přijímači. To znamená, že se balancer a nabíječ jednoduše propojí kabelem, který má na obou stranách servokonektor. Díky tomuto propojení máme možnost přímo na displeji nabíječe sledovat okamžité napětí na jednotlivých článcích a máme tak dobrý přehled, jak na tom náš aku pack právě je. Balancer rovněž může upozornit nabíječ, že se nabíjecí cyklus z nějakých příčin vymkl kontrole a včas přeruší nabíjení i bez účasti obsluhy. Díky tomu se opět o něco zvyšuje bezpečnost nabíjení.
Bohužel já vlastním ještě starší verzi balanceru, který přímo nepodporuje baterie A123. V praxi to znamená to, že pokud nabíjím baterie A123 (a chci používat balancer), pak je třeba při zahájení nabíjení nepropojovat nabíječ a balancer datovým kabelem. Pokud bych datový kabel nechal zapojený, nabíječ nahlásí chybu a proces nabíjení se nespustí. Když už je nabíjení v běhu, je možné kablík dodatečně zasunout a monitor napětí na jednotlivých článcích začne normálně ukazovat.
Ačkoliv výrobce pro nabíjení A123 balancer striktně doporučuje používat, praxe kolegů ukázala, že baterie A123 balancer prakticky nepotřebují. každopádně se ale již prodává vylepšená verze balanceru LBA 10-A, která již technologii A123 přímo podporuje.
Pro někoho může být určitým nedostatkem, že nabíječ nedokáže nabíjet baterie Li-Ion na 4.1 V, ale pouze na 4.2 V. Toto napětí baterie sice zvládají, ale o něco to snižuje jejich životnost.
Ovládání
Na co si pořád nemohu zvyknout je ovládání. Ne, že by bylo nějak složité nebo nelogické. Vůbec ne. Vše má jasnou logiku a postup je pokaždé stejný. Jen mi prostě ne a ne přejít do krve a přestože provádím prakticky pořád to samé dokola, tak se skoro pokaždé nějak umáčknu a dostanu se v menu jinam, než jsem chtěl. Ale asi to je o zvyk.
Nabíječ má 10 pamětí, kam je možné si nastavit parametry pro různé aku packy. To je velmi užitečné, pokud člověk často nabíjí různé druhy akumulátorů. Nemusí pokaždé zdlouhavě nastavovat parametry, ale pouze vybere přednastavený profil a jede.
Občas též využívám možnosti během procesu nabíjení nebo vybíjení změnit velikost proudu přímo za běhu. Stane se, že během nabíjení zjistím, že jsem buď špatně nastavil proud, nebo chci třeba nabíjení o něco urychlit nebo naopak si řeknu, že baterkám trochu ulevím a proud snížím. Pak stačí jen namačkat příslušnou změnu proudu tlačítky +/- a není třeba přerušit proces a přijít tak o měřené hodnoty (kapacita, čas atd.).
Zajímavá možnost je také nenabíjet baterie do maxima, ale pouze na určité procento jejich kapacity. To se hodí například při dlouhodobějším skladování baterií LiPol, které je nejlepší skladovat nabité cca na 60% jejich kapacity. Druhým příkladem využití je, když člověk potřebuje na letišti uspíšit nabíjení. Při nabíjení baterií LiPol totiž závěrečná fáze nabíjení trvá velmi dlouho - přitom nabíjecí proud je již velmi nízký. Stačí tedy zadat, že chci nabíjet například jen 90%. Výrobce uvádí, že je pak možné ušetřit 30% času a kapacita bude přitom menši jen o 10%. Někdo možná namítne, že tím se mohou baterie poškozovat (vícečlánky LiPol) a jiný zase, že se tím naopak šetří. Odvěká to diskuse.
Co bych možná nabíječi trochu vytkl je zvuková signalizace. Ta je velmi hlasitá a přestože se dá vybrat mezi více druhy, tak nelze vybrat žádnou tichou variantu. Zvuk lze pouze zcela vypnout. Hlasitá signalizace je určitě velmi dobrá venku na letišti, kdy je třeba hlasitě oznamovat konec nabíjení nebo nějaký problém, ale při nabíjení doma jsem málem vyskočil z kůže, když se při každém zmáčknutí klávesy ozvalo velmi hlasité písknutí - nabíjel jsem v noci, když už rodina hluboce spala a než jsem se v menu proklikal k vypnutí zvuků, tak už ve dveřích stála rozespalá postava v noční košili s velmi nerudným výrazem.
Zdroj
Pro úspěšné nabíjení na maximální výkon je třeba mít buď dobře nabitou 12 V olověnou baterii a nebo kvalitní zdroj 12 - 15 V, který je schopen dodat dostatečný proud. Výrobce doporučuje 25 A, ale já jsem zakoupil pouze 20 A zdroj značky Graupner a zatím jsem s ním naprosto spokojen. Nabíjím převážně 4 články A123 proudem 10 A a zdroj šlape jako hodinky.
Je to na pohled poměrně fádní plechová krabice černé barvy s dvěmi zdířkami na čelním panelu, vypínačem a červenou kontrolkou. Vzadu je pak opět větráček, který se spouští při větších odběrech a stejně jako u nabíječe je poměrně hlučný.
Vzadu je pak pouze přívodní šňůra do el. sítě a šroubovací kryt pro výměnu pojistky. Nic víc, nic míň. Napětí by měl mít stabilizovaných 13.8 V. Neprováděl jsem žádná fundovaná měření s voltmetry, ampérmetry ani osciloskopy. Mě stačí, že zdroj dělá co má a nabíječ s ním funguje naprosto spolehlivě.
Po zakoupení Eagle Tree Loggeru jsem si přeci jen neodpustil jedno měření. Změřil jsem výstupní proud a napětí zdroje při nabíjení 4 článku A123 proudem 10 A. Výsledek je zobrazen na posledním snímku v řadě dole. Napětí se drželo kolem 13.7 V a proud byl 12.3 A, čili pro tuto aplikaci je zdroj více než dostačující.
Viděl jsem nedávno v podobné cenové skupině (kolem 1600,-) i zdroj, který má display, kde se ukazuje aktuální proud, což může být zajímavá informace. Zde nic takového není a v případě zájmu je nutno si pomoci nějakým externím zařízením jako v mém případě Eagle Tree Loggerem.
Zhodnocení
Myslím, že nabíječ Hyperion EOS 1210i mohu s klidným srdcem doporučit. Kromě vyložených drobností jako hlučný větráček, mírně neintuitivní menu či nemožnost ztlumit příliš hlučnou signalizaci se jedná o kvalitní zařízení, které splnilo to, co jsem očekával. Používám ho zatím zhruba 4 měsíce. Nabíjím s ním baterie A123, LiPol i NiMH/Cd. Zkoušel jsem i cyklování a vše bez problémů. Faktem je, že když se propojí zdroj, nabíječ, balancer a baterie, tak už vzniká solidní změť kabelů. Z tohoto důvodů pro jednoduché domácí nabíjení (bez balanceru) stále používám Ultramat 10, který jen zapnu do zásuvky a jedu.
Zásadní je však to, že díky tomuto nabíječi a bateriím A123 mám nyní nabito za neuvěřitelných 15 minut, což je pro mne jako pohádka z Tisíců a jedné noci.
Měl jsem nedávno možnost v krátkosti srovnat tento nabíječ s výrobkem Mega Power Infinity - 960 SR (prodávaný i pod značkou Robbe Power Peak Infinity III), který je cenově i technickými parametry velmi podobný. Nemohu posoudit jeho elektronické kvality, ale faktem je, že co se ovládání týče, tak je ještě o kus dál než Hyperion. Nabízí velký víceřádkový display schopný i grafického zobrazení průběhů nabíjení, možnost připojení k PC, ovládání otočným kolečkem či snímač čipů pro identifikaci aku packu. Myslím, že tyto vychytávky při stejné cenové hladině činí z tohoto nabíječe pro Hyperion silného konkurenta. Toto však platí pouze při osobním dovozu z Asie - u nás se nabíječ Robbe prodává kolem 5.300 Kč, což je o poznání více, než v případě Hyperionu, který u nás stojí kolem 3.500 Kč.
Vzduchoplavec
Galerie
Vyjádření dovozce - pana Hořejšího:
K samotnému textu nemám žádnou připomínku. Jen bych si dovolil zopakovat dva základní argumenty PRO používání balanceru při každém nabíjeni:
1. Ještě jsme neviděli balancerem zničenou baterii. Naopak ano.
2. Balancer funguje jako pojistka proti přebití každého z článků baterie: Nejen proti přebití jednoho článku pro baterii z "rozhozených" článků, ale také proti úplně nesprávnému nastavení nabíječe (např. Ni-xx namísto LiPol). Kdo nedělá chyby, ať hodí kamenem. Já nemohu.
O vlastní funkci balancování se můžeme dohadovat donekonečna, ale mám zato, že výše uvedené důvody jsou nezpochybnitelné.
I. Hořejší |
